Podpora pro partnery, rodiče, sourozence a přátele lidí se závislostí. Protože i ty potřebuješ někoho, s kým to můžeš probrat.
Tato stránka není pro závislého. Je pro tebe. Pro toho, kdo stojí vedle, cítí bezradnost a přesto se snaží. A neví, jak pomoct, aniž by se přitom sám ztratil.
Říkáš si, co děláš špatně. Střídáš vztek s pocitem viny. Jednou ho chceš zachránit, podruhé už nevíš, jestli to má smysl.
Chodíš domů a nevíš, co tě čeká. Přizpůsobuješ svůj život jeho stavu. Omlouváš ho před ostatními. Doufáš, že se to samo zlepší.
A přitom se uvnitř pomalu vytrácíš.Spoluzávislost není slabost. Je to přirozená reakce na nepřirozenou situaci. A stejně jako ten druhý potřebuje podporu, potřebuješ ji i ty.
Jak spíš. Jak se rozhoduješ. Co si dovolíš cítit.
Přestaneš vnímat vlastní potřeby, protože potřeby toho druhého jsou vždycky naléhavější. Začneš kontrolovat, hlídat, zachraňovat. A pak se divíš, proč jsi tak vyčerpaný/á.
Tohle není o tom, že by sis to zasloužil/a. Je to o tom, že příliš dlouho neseš něco, co není jen tvoje.
Cítíš zodpovědnost za jeho/její stav a rozhodnutí.
Přizpůsobuješ svůj denní rytmus jeho/jejímu chování.
Střídáš naději s vyčerpáním a nevíš, co čekat dál.
Omlouváš ho/ji před ostatními a zakrýváš, co se děje.
Zapomínáš na vlastní potřeby, protože jeho/její jsou vždycky větší.
Společná práce s blízkými závislých vypadá jinak než koučink závislého. Zaměřujeme se na tebe, ne na toho druhého.
Co se v člověku se závislostí děje a proč se chová tak, jak se chová. Ne proto, aby sis to omlouval/a, ale aby ti to dávalo smysl.
Kde jsi přestal/a být sebou a začal/a být jen reakcí na druhého. Jak si hranice nastavit a udržet si je.
Závislost druhého nevyřešíš ty. Ale můžeš ovlivnit, jak na ni reaguješ a jak se přitom o sebe staráš.
Kdy jsi naposledy myslel/a na sebe? Tohle není sobectví. Je to nutnost.
Prošla jsem si závislostí. Vím, co se děje uvnitř člověka, který bojuje. Ale vím taky, co to dělá s lidmi kolem.
Viděla jsem, jak moje závislost ovlivňovala ty, na kterých mi záleželo. Jak se snažili pomoct a nevěděli jak. Jak se ztráceli ve snaze zachránit mě.
Proto rozumím oběma stranám. A proto vím, že blízký člověk potřebuje podporu stejně jako ten, kdo bojuje přímo.
Pracuju online nebo osobně v Praze. Frekvenci sezení si nastavíme podle toho, co ti sedí.
Spolupráce s blízkými má jiný průběh než koučink závislého. Někdy stačí pár sezení k základní orientaci, jindy pracujeme dlouhodoběji. Vždy se domluvíme individuálně.
Vše, co si řekneme, zůstává mezi námi.
Napiš mi. První konzultace trvá 20 minut a je zdarma.
Zjistíme, s čím ti můžu pomoct.